Výkřik (1893)

ID: #13745 | TOP 100 | Expresionismus | Portrét

Date: 1893
Medium: olej a tempera
Location: Národní galerie Oslo
Dimensions: 91 × 73.5 cm

Munchův Výkřik existuje v několika verzích – olej a tempera z roku 1893 (což je tato verze), tempera z roku 1910 a dva pastely, rovněž z let 1893 a 1895. Výkřik je Munchův nejznámější obraz. Munch použil jednoduché barvy a simplifikované formy. Hlavní postava je redukována na obličej, v němž se zračí emoční krize a psychické utrpení. Munch při malbě Výkřiku měl za cíl „namalovat studii lidské duše, což znamená studie mého já“. Munch na vycházce s přáteli byl svědkem západu slunce, který zalil oblohu krvavou barvou rozkládající se nad černými vodami fjordu. Munchem tento pohled doslova otřásl – „Slyšel jsem mohutný a nekonečný výkřik přírody… Poté jsem se vzdal veškeré naděje znovu milovat“.

Munch painted picture Výkřik (1893) in 1893. Prevailing color of this fine art print is pestrobarevné and its shape is na výšku. Original size is 91 × 73.5 cm. This art piece is located in Národní galerie Oslo. This image is printed on demand - you can choose material, size and finishing.

Edvard Munch (1863 – 1944) Norský malíř a grafik a vlivný představitel moderny. Vyrostl z duchovní atmosféry secese a jeho malířské dílo má některé charakteristické rysy tohoto slohu. Studoval na kreslířské škole v Oslu, kde byl ovlivněn naturalismem, francouzskými impresionisty a postimpresionisty (zvláště Gauguinem a Seuratem). Jeho dílo inklinuje k impresionisty a symbolismu a stalo se východiskem pro expresionismus. Berlínskou výstavou v roce 1892 výrazně ovlivnil expresionistickou skupinu Die Brücke a přispěl k vzniku Berlínské secese. V českém prostředí se stal známým po výstavě v roce 1905, kterou se nechala inspirovat umělecká skupina Osma. Mezi jeho nejznámější obrazy patří zejména Výkřik a Madona. Jeho obrazy se vyznačují zjednodušením formy a detailnosti. Munch klade důraz na zachycení psychických stavů a emocí. Zpočátku se jeho dílu nedostávalo vřelého přijetí, obrazy byly označovány za násilné, podivné a běžnému publiku vzdálené. Po rozchodu s milenkou Tully Larsenovou v roce 1906 se prohloubily jeho neurózy a deprese. Poslední roky života prožil na norském venkově a po obsazení Norska Němci žil v obavách ve svém domě s celou svojí sbírkou obrazů. Svými obrazy výrazně ovlivnil expresionisty a stal se představitelem tohoto uměleckého směru.